Zelená střecha - vrstvy, cena a konstrukce zelené ploché střechy

Ve městech, kde je zeleně nedostatek, může být vytvoření zelené střechy velmi zajímavým zpestřením budovy. Přestože realizace zelené střechy není nejjednodušší, jelikož má několik vrstev, rozhodně stojí za námahu. Má mnoho výhod, je mimořádně estetická a přitom dlouhověká.

Co je to zelená střecha?

Zelená střecha je ve zkratce střecha pokrytá vegetací. Krytina vyrobená technologií zelené střechy je vícevrstvá, proto vyžaduje pečlivý návrh a provedení. To nyní umožňují různá systémová řešení.

Konstrukce zelené ploché střechy z ní dělá odolnou krytinu se spoustou výhod.

V současné době může mít zelená střecha různý vzhled a mnoho podob. Může být jak plochá, tak strmá. Toto řešení bude dobře fungovat v rodinných domech, na sídlištích i v komerčních objektech.

Výhody zelených střech

Zelená střecha je kvalitní střecha. Stojí za to vědět, že zelené střechy jsou dvojitou izolací střechy.

Takovéto střechy mají hned dvě hlavní přednosti:

Tepelná ochrana budovy a okolí
Ochrana proti hydroizolační vrstvy vnějším poškozením (tj. rozbití větrem, poškození ptáky, změny způsobené slunečním zářením)

Samozřejmě je také velmi důležité, aby střecha pokrytá vegetací umožnila obnovit biologicky aktivní povrch (ztracený vytvořením zástavby).

Umožňuje plnohodnotné využití i malých pozemků, kde není prostor pro zahradu.

Zelená střecha zklidňuje městské klima, protože vegetace na ní odpařováním nahromaděné dešťové vody a odrazem UV záření zvyšuje vlhkost vzduchu a zároveň snižuje jeho teplotu.

Rostliny navíc obohacují vzduch kyslíkem a snižují obsah oxidu uhličitého.

Odhaduje se, že střecha o ploše 15 m2 zeleně vyprodukuje kyslík pro deset lidí ročně.

Konstrukce zelené střechy

Stavbu takové střechy lze nazvat docela velkým počinem, protože vyžaduje čas, zapojení specializovaného týmu a samozřejmě vhodnou konstrukci krovu. Ten musí být schopen unést poměrně velké zatížení.

Hmotnost zelené střechy bude záviset na tloušťce vrstvy půdního substrátu a zvolené vegetaci. Zatížení krovu se může pohybovat od několika desítek až po 1000 kg/m2 střechy.

Proto je ještě před návrhem krytu nutné znát pevnost stávající konstrukce. Zde je třeba zohlednit i váhu zimní sněhové pokrývky.

Nejjednodušší způsob, jak postavit zelenou střechu, je mít sklon střechy maximálně 30°. Strmější povrchy vyžadují použití porézních materiálů nebo síťoviny, která zabrání sesouvání půdy.

Konstrukce zelené střechy tedy může být:

rovina (sklon 0-5°): zde je nejdůležitější drenážní vrstva s netkanou textilií, extenzivní střešní substrát a vegetační rohož,
mírně svažitý (sklon 5-25°): zde je potřeba použít silnější vrstvu substrátu, protože voda z něj rychleji stéká,
strmá (sklon 25-40°): vyplatí se zvolit např. rohož se směsí sedum s plastovými výztuhami nahoře a dole.

Typy zelených střech

Zelené střechy se dělí na:

1. Intenzivní zelená střecha

Tyto střechy unesou zatížení až 1000 kg na m2. Vyžadují speciální konstrukční řešení.

Intenzivní vysoké zelené střechy lze přirovnat k volným zeleným plochám, protože jsou na nich vysazeny všechny druhy rostlin, tj.

trvalky,
keře,
někdy i stromy
a také vytváří trávníky nebo jezírka.

Zeleň lze plánovat po celé ploše střechy, bodově nebo v různých výškách.

Nutno podotknout, že zde vysazené rostliny vyžadují péči, od zalévání až po zásobování živinami.

Pečlivě je třeba vybírat i vrstvy zelené střechy, protože bude velmi důležité zachycovat a odvádět přebytečnou vodu a také chránit hydroizolaci proti prorůstání kořenů.

Na intenzivní nízké zelené střechy se vysazuje tráva, trvalky, okrasné keře, ale ne stromy.

Zeleň se vytváří a tvaruje omezeně a vyžaduje méně údržby.

Nižší jsou i technologické nároky střešních vrstev, protože není potřeba používat zavlačovací systémy.

TIP: Pokud smýšlíte ekologicky a zvažujete zelenou střechu, za zvážení stojí také zakomponování solárních panelů. Nyní také s možností financování pomocí dotací.

2. Extenzivní zelená střecha

Na tyto střechy jsou vysazeny rostliny s nejnižšími nároky na vegetaci, které se budou schopny samy rozvíjet a udržovat. Neměly by potřebovat další zalévání.

Takové ozelenění tedy musí mít predispozice adaptovat se na extrémní klimatické podmínky a mít vysoké regenerační schopnosti.

Pro tuto zelenou střechu je nejlepší vybrat rostliny běžně dostupné v ČR, jako jsou:

mech,
kostřava,
sedum,
ostřice.

Extenzivní zelené střechy (kromě zatížení typického pro standardní střešní konstrukci) unesou cca 70-170 kg na m2.

3. Obrácená zelená střecha

Nejedná se o standardní typ zelené střechy, jelikož má jiné uspořádání vrstev (více níže).

Za zmínku stojí, že na zelené střeše s obrácenou dispozicí může dojít k poškození polystyrenové tepelné izolace kořeny rostlin, protože hydroizolace bude nižší než tepelná izolace a rostliny se budou chtít dostat do vody.

Vrstvy zelené střechy

Modelové rozložení vrstev zelené střechy je následující:

I. Vegetační vrstva (rostlina nebo substrát)

Tato vrstva se musí vyznačovat strukturální stabilitou. Může sestávat z bahna nebo jílu, obsahuje také minerální a organické složky.

Podíl hlíny a bahna by neměl překročit:

v substrátu pro intenzivní ozelenění: 20 % hm
v substrátu pro extenzivní ozelenění: 5-15 % hm

Naopak obsah minerálních látek v substrátech pro intenzivní greening by měl být 60-80 % a pro extenzivní greening 70-90 %.

Na zelených střechách může hrát roli organických složek v substrátu kompost nebo rašelina.

Je také vhodné vědět, že někdy je uvolněný podklad nahrazen rohožemi nebo deskami z modifikované polyuretanové pěny nebo hygroskopické minerální vlny, která může akumulovat vodu. Vlněné substráty však vyžadují samostatnou drenážní vrstvu.

Extenzivně pěstované rostliny potřebují substrát o tloušťce 8-10 cm.

Další možností je půdní a filtrační vrstva s keramzitem.

Vyšší rostliny vyžadují vrstvu půdy silnější než 20 cm.

TIP: Pokud chcete na střeše trávit čas, zejména v letních měsících na ní oceníte stín. Víte, jaké druhy stínící techniky existují?

II. Filtrační vrstva

Na filtrační vrstvu potřebujete v první řadě geotextilie – ve formě netkaných textilií, které se pokládají mezi vegetační vrstvu a drenážní vrstvu.

Tyto netkané textilie musí být:

propustné pro kořeny rostlin,
biologicky a chemicky odolné (např. vůči chemikáliím z dešťové vody),
odolné vůči měnícím se povětrnostním podmínkám,
odolné proti roztažení, prodloužení, tření a stlačení.

III. Drenážní vrstva

Typicky je tato vrstva vyrobena z minerálního kameniva (umělého nebo recyklovaného), tj. důlního nebo říčního štěrku.

Je také možné použít různé druhy zrnitosti. Zrnitost závisí na tloušťce drenáže, a tak například u vrstvy s:

4-10 cm, používají se zrnitostní frakce mezi 4/8 a 2/12 mm,
10-20 cm, používají se frakce od 4/8-8/16 mm,
nad 20 cm tloušťky se používají frakce od 4/8 do 16/32 mm.

Pokud jde o účinnost drenáže, záleží především na tloušťce a složení vrstvy vegetačního substrátu, ale také na počtu a druhu rostlin.

Proto je tloušťka drenážní vrstvy volená s ohledem na konkrétní zelenou střechu.

Bohužel vytvoření této vrstvy minerálních sypkých materiálů zvyšuje hmotnost střechy. Existuje však i jiný způsob, jak tuto vrstvu vytvořit.

Jedná se o rohože a drenážní desky, které jsou sice o něco dražší, ale mohou snížit další náklady, protože mají nízkou hmotnost (1-2 kg/m2). Nevyžadují proto tak pevný základ jako klasické drenážní systémy.

Výhodou takového řešení je také vysoká kapacita jímání vody, a to až 20 l/m2, čímž ve většině případů odpadá nutnost závlahových systémů.

TIP: Víte, proč by měl být kompresor součástí každé dílny a zahrady?

IV. Ochranná a separační vrstva

Úkolem této vrstvy je chránit krytinu proti prorůstání kořenů rostlin, pokud tomu krytina není odolná. Jde tedy o voděodolnou vrstvu.

U bitumenových krytin lze odolnost zajistit vložkou z měděné fólie (v případě intenzivního ozelenění) nebo přidáním speciálního chemického prostředku do vrchní vrstvy bitumenu (u extenzivního ozelenění).

Separační roli mohou hrát i doplňkové fólie - plastové fólie (HDPE nebo PVC), které se volně pokládají na bitumenovou krytinu. Musí však na sebe těsně navazovat, stejně jako jednovrstvá střešní krytina.

Tloušťka takových fólií je minimálně 0,5 mm u extenzivní zelené střechy a minimálně 0,8 mm u intenzivní zelené střechy.

Jak vyrobit zelenou střechu?

Prvním krokem je vždy stanovení nosnosti střechy. Nejlepší je, když její nosnost prověří konstruktér.

Dalším krokem je důkladná kontrola těsnosti střechy domu.

Následně by měl být její povrch očištěn, zejména od všech ostrých předmětů.

Na takto připravenou střechu se nanese fólie, která ochrání střešní krytinu proti prorůstání kořenů. Někdy je nutné použít několik vrstev fólie.

Konce visící ze střechy by měly být umístěny pod střešním lemováním.

Po instalaci fólie je nutné ji chránit proti poškození geotextilií (nejlépe o gramáži 125-200 g/m), která se pokládá s přesahem 10-15 cm. Přečnívající okraje je nutné zastřihnout.

Dalším krokem je zhotovení drenážní vrstvy.

Dalším úkolem je položit filtrační vrstvu, což je filtrační geotextilie propustná pro vodu, ale účinně zadržující částice rostlinného substrátu.

Posledními kroky je rozprostření substrátu a jeho rozprostření tak, aby vytvořil rovnoměrnou, několikacentimetrovou vrstvu a nakonec výsev semen nebo výsadba rostlin.

Na závěr je třeba zelenou plochou střechu vydatně zalévat – aby byly všechny vrstvy dobře nasáklé vodou.

TIP: Považujete se za kutila? Stavíte rádi? Podívejte se návod na stavbu zahradního domku krok za krokem.

Odvodnění střech pokrytých vegetací

Zelené střechy, zejména ty intenzivní, vyžadují zvýšenou péči, včetně pravidelné závlahy, ale i přehrazení v drenážní zóně.

Samozřejmě přicházejí do styku i s dešťovou vodou. Proto je velmi důležité je odvodňovat, tedy regulovat hladinu vody, která se získává prostřednictvím střešních vpustí.

Odvodnění střechy, které se provádí jako u střech bez zeleně, se zajistí pomocí vnitřních a vnějších vpustí. Tyto odtoky by měly být tvarovány tak, aby byly kdykoli přístupné, proto jsou vybaveny speciálními ovládacími boxy. Na vpust o šířce otvoru DN 100 lze dle norem napojit cca 300 m2 zeleně.

Někdy lze také použít vysokotlaké drenážní systémy.

Za odvodnění zelené střechy je samozřejmě z velké části zodpovědná již dříve popsaná drenážní vrstva. Je také užitečné vědět, že v případě sklonu střechy je nutné odtok zastavit systémem prahů.

Jaké rostliny se používají na zelenou střechu?

Velmi často se jedná o rostliny připravované ve speciálních školkách, kde si vyvinou plochý kořenový systém.

Později, již na střeše, zajistí jejich optimální prokořenění a stabilizaci (např. proti tlaku větru) zakořeňovací sítě a rohože.

Výběr rostlinných druhů závisí na tloušťce vrstev zelené střechy. Hlavním pravidlem je, že se zde nepoužívají rostliny s příliš expanzivními a agresivními (z hlediska růstu) kořenovými systémy. Vyloučeny jsou tedy stromy jako bříza či vrba.

Pro extenzivní ozelenění střechy budou dobré jen ty rostliny, které jsou nenáročné, přizpůsobí se extrémním teplotám a vydrží sucho. Jedná se o velmi nízké druhy, nejčastěji horské, alpínské a stepní, vyskytující se v typických skalkách.

Rostliny tvořící koberec vypadají v takových případech velmi dobře.

Můžete si tedy vybrat rostliny jako:

rozchodníky,
trávy,
bylinky,
mechy,
kostřava,
tymián,
vlněné očistec,
kociánka,
vřesy.

Rozsáhlé zelené střechy lze osít trávníkem ale bude vyžadovat zalévání a zastřihávání.

Intenzivní zeleň na střechách naopak může zahrnovat výběr trvalek, půdopokryvných rostlin, okrasných keřů a stromů (včetně zakrslých).

Je však dobré, když se jedná o mrazuvzdorné rostliny, které preferují sluneční záření a úrodnou, dobře propustnou půdu.

Na takových střechách se budou vyjímat následující rostliny:

růže,
hřebíček,
floxy,
levandule,
kočičí tráva.

Samozřejmě, jak již bylo zmíněno dříve, intenzivní zahrada na střeše vyžaduje pečovatelské práce, tedy zalévání, hnojení a prořezávání rostlin.

TIP: Proč je důležitá pravidelná péče o střechu a jak na ni?

Cena zelené střechy

Je samozřejmé, že na tuto otázku neexistuje jediná a přesná odpověď. Lze však odhadnout přibližné náklady.

Za prvé, určujícím rozdílem je rozhodnutí provést extenzivní nebo intenzivní zelenou střechu.

Varianta číslo dvě (intenzivní) má vyšší uspořádání, větší tloušťku (a množství potřebného substrátu). Potřebuje také dražší vrstvy pro udržení správné vlhkosti. Jedná se tedy o dražší řešení.

Cena takové střechy se odvíjí i od konstrukčních podmínek stávající střechy. Jde o odolnost, pád a přípravu na funkce, které bude plnit.

Důležité také je, aby jeho hydroizolace splňovala parametry odolnosti proti prorůstání kořenů, což někdy vyžaduje nákup střešní lepenky nebo protikořenových membrán.

Další náklady zahrnují nákup dalších bezpečnostních a ochranných vrstev (drenáž, filtrace a substrát).

Pokud jde o průměrné ceny materiálů, jsou víceméně následující:

materiály na vyztužení stávajícího stropu: od 10 Kč za m2,
hydroizolace proti kořenům: od 50 Kč za m2,
ochranné a drenážní vrstvy: od 150 Kč za m2,
vrstva podkladu: od 100 Kč za m2,
extenzivní výsadba (včetně trávníku): od cca 100 Kč za m2,
intenzivní výsadba: od cca 300 Kč za m2.

K těmto nákladům je třeba připočítat dopravu zboží a práci (zde ceny závisí na výšce, velikosti, dostupnosti a tvaru střechy).

Orientačně však lze uvést, že extenzivní zelená střecha bude stát cca 1 500 - 5 000 Kč za m2 a intenzivní zelená střecha od 3 000 Kč za m2.

Zapomenout nelze ani na projektování zelené střechy, jehož cena je přibližně 10 % z celkově vynaložených nákladů na realizaci zelené střechy.

Je však známo, že výhody takového řešení ospravedlňují náklady na celý projekt.

TIP: Na ozelenění své střechy můžete získat finance pomocí hypotéky.

Na závěr si pojďme sesumarizovat několik nejčastějších otázek:

Co jsou zelené střechy?

Zelené střechy jsou druhem střešního materiálu, na kterém lze pěstovat rostliny.

Jaké jsou výhody zelených střech

Zelené střechy jsou v městských centrech stále oblíbenější. Zelené střechy nejen snižují náklady na klimatizaci, ale také zlepšují estetický dojem z budovy a působí dobře na psychiku obyvatel či uživatelů.